Bez nadpisu

Já vím, že nejsem básníkem,
můj slovní fond je chudý,
můj verš je jenom prostý květ,
těžko se může rozvíjet,
když roste z tvrdé půdy.

Ve stínu růže královské
nikdo ho neuvidí,
je jako plevel bezcenný,
či jako knoflík ztracený,
který se růže stydí.

A mé naivní písničce
sotva kdo porozumí,
ale to bylo vždycky tak,
slavík, sýček a každý pták,
že zpívá, jak to umí.

A když to jinak neumím,
tak mně to musí stačit,
časem z toho i radost mám,
že když jeden verš dozpívám,
mohu zas nový začít!