Historie a popis kostela sv. Jakuba
Kostel sv. Jakuba Většího v Nových Hradech
Kostel sv. Jakuba se připomíná již roku 1350 jako farní, kdy patří k biskupství litomyšlskému. Roku 1398 je podřízen nově založenému klášteru podlažickému. V té době se obec jmenovala Boží dům. Jméno Nové Hrady vzniklo, až když Kostkové z Postupic postavili v letech 1492–93 na kopci zvaném „Starý zámek“ hrad, a nazvali ho Nový hrad. U kostela byla fara, ale za husitských válek byla zrušena a až za doby třicetileté války r. 1638 byla opět obnovena.
Roku 1722 byl původní gotický kostel zbořen a v roce 1723 se započalo se stavbou nového barokního kostela. Stavbu financoval majitel panství rakouský kníže Jan z Trautsonu. Tento rod byl vlastníkem 140 let, ale v Novém hradu nikdy nesídlil.
Stavitelem kostela byl Ondřej Tatínek z Vysokého Mýta. Kostel je jednolodní barokní budova bez věží. V původním plánu byly dvě věže, dokonce byly vybudovány i základy, přesto věže nebyly dostavěny. Proto byla jako zvonice ponechána věž z původního kostela, která, jak vidíme i v současnosti, není napojena na nový kostel. Stěny kostela jsou dekorovány pilastry bez patek s římsovou hlavicí nesoucí prosté kladí. Západní průčelí s prostým štítem je oživeno pilastry s nikou, po jeho stranách jsou mohutné nástavce. Nad okapní římsou je letopočet 1725, kdy byl kostel dostavěn a vysvěcen.
Ke kněžišti od severu přiléhá zákristie a na jižní straně byla vystavěna kostnice. V roce 1750 panství Nový hrad koupila Barbora Harbuval de Chamaré se svým synem Janem Antonínem, kteří se zde usídlili. Proto byla ke kněžišti z jižní strany přistavěna panská oratoř a pod ní panská krypta. Vnitřní zařízení kostela bylo pořizováno během 30ti let. Roku 1767 měl kostel dva stříbrné kalichy, stříbrný pacifikál, mosaznou monstranci a tři zvony.
Fara u kostela je barokní a byla postavena r. 1766. Roku 1767 byla vystavěna od kostela až na hrad barokní křížová cesta za 500 zlatých, nákladem Barbory Harbuval de Chamaré a Anny Slavíkové, choti místního lékaře.
V letech 1879–80 byl kostel sv. Jakuba zrestaurován stavitelem Františkem Schmoranzem ze Slatiňan. Kostel byl zpevněn ocelovými vzpěrami a vymalován. Tato výmalba je zachována dodnes.
Vnitřní vybavení kostela sv. Jakuba
Kněžiště je 8 m dlouhé a 7,7 m široké. Loď je obdélná, 23 m dlouhá a 10,8 m široká. Klenba je valená, stěny hladké, mezi okny jsou pilastry a nad okny ostré výseče. Na hlavním oltáři z r. 1743 od Antonína Pacáka z Litomyšle za 75 zlatých je obraz stětí sv. Jakuba z r. 1896 od Jana Mühla z Nové Paky. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Václava a sv. Floriana. Ve zdi po stranách jsou niky se sochami Panny Marie Bolestné a Ecce Homo (zbičovaný a trny korunovaný Ježíš Kristus) z počátku 18. století. Dále je v kněžišti umístěno barokní pontifikální křeslo zdobené akanty. Dále je zde náhrobek rodu Harbuval de Chamaré.
Po pravé straně kostela je oltář z roku 1765 s obrazem sv. Aloise, který je ozdoben akanty révy a hlavami s draperiemi. Vedle něho je oltář z r. 1742 s obrazem Judy Tadeáše od Jana Alberta Devotyho z Hrochova Týnce za 65 zlatých. Rám je řezán z akantových listů. Uprostřed lodě stojí oltář sv. Anny z r. 1754 s obrazem Svaté rodiny v rámu akantovém. Po stranách tohoto oltáře jsou tři korintské pilastry, které nesou kladí a na oltáři jsou postavy světců františkánského řádu, jedna z nich je pravděpodobně sv. František Serafínský.
Na levé straně kostela je barokní dřevěná kazatelna z r. 1740 od otce a syna Heřmanů za 65 zlatých. Pod kazatelnou je umístěna křtitelnice z r. 1609. Vedle kazatelny se nachází oltář sv. Jana Nepomuckého. Autorem obrazu z r. 1741 za 25 zlatých je Jan Andres. Na tomto barokním oltáři je umístěn i rokokový obraz Panny Marie s Ježíškem. Nad postraním vchodem je obraz sv. Šebestiána, sv. Rocha) a Rosalie od Jana Andrese z r. 1741. Z této doby a od téhož mistra jsou i obrazy církevních učitelů, umístěných po stranách hlavního vchodu. Obrazy křížové cesty na stěnách jsou z r. 1879–80 a autorem je V. Pošík.