S ohledem na aktuální veřejnou diskusi ohledně některých aspektů manželství a rodiny chceme připomenout, že k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která bývá stručně nazývána Istanbulská úmluva, jsme 13. května 2018 vydali pastýřský list, a pak svůj názor podrobně odůvodnili v textu podepsaném zástupci různých křesťanských církví. 

Náš názor se v tomto nemění. Máme za to, že úmluva je dokumentem, který není pro země jako Česká republika potřebný ani přínosný. Naopak. Degraduje vztah mezi mužem a ženou na antagonistické měření sil a programově relativizuje hodnoty evropské kultury a jejich předávání dalším generacím. Vnímáme, že slouží plíživému pronikání ideologie genderu, kterou papež František opakovaně nazývá „jednou z nejnebezpečnějších ideologických kolonizací“ , do společnosti.

S obavami též sledujeme snahy legalizovat vztah osob stejného pohlaví jako „manželství“ a děkujeme zákonodárcům, kteří takovou úpravu odmítají. Manželství je založeno na věrném spojení muže a ženy, které je otevřeno přijetí dětí, a jako takové se těší podpoře státu. Harmonická rodina tvořená otcem a matkou je nejlepším prostředím pro výchovu dětí.

Kde bere naše společnost odvahu upřít budoucím dětem právo na to mít a znát svou matku a otce? Nejedná se o nový druh násilí páchaného na dětech? Souzníme s papežem Františkem, že oslabování rodiny, která je založena na nerozlučném spojení muže a ženy, a její právní dekonstrukce společnosti neprospívá a překáží lidem v jejich rozvoji. Neexistuje žádný důvod, který by umožnil stanovit podobnost či analogie, a to ani vzdálené, mezi homosexuálními svazky a Božím záměrem s manželstvím a rodinou. (Amoris laetitia 52‒53, 251)

Biskupové Čech, Moravy a Slezska 
Velehrad, 5. července 2023

Bratři a sestry. Chtěl bych vás seznámit se záměrem, který jsme v uplynulých měsících projednávali ve farní a ekonomické radě a také s příslušnými zodpovědnými lidmi na královéhradeckém biskupství. Jedná se o záměr dokončit rekonstrukci prosečské fary.

Ve srovnání s mnoha jinými farnostmi v diecézi je péče o naše farní objekty dlouhodobě příkladná. Kostely i farní budova jsou v dobrém stavu. Jak ale ví každý, kdo vlastní stavební nemovitost, správa domu vyžaduje neustálé investice do oprav a inovací. V nedávné minulosti se v Proseči velkorysým způsobem zrekonstruovala střecha a vnitřní výmalby kostela. Výhledově bude třeba věnovat pozornost oknům a také systémovému odvádění vlhkosti. Nejedná se však o momentálně nutné investice.

Za mého předchůdce P. Zdeňka vznikl v r. 2009 plán celkové rekonstrukce farní budovy za více jak 9 mil. Kč, a po etapách se začal realizovat. Přebudovalo se přízemí, kde vznikl sál a kancelář, dále nová kotelna a rozvody UT, v r. 2017 sociální zázemí v 1. patře, předloni fasáda ze tří stran. Díky těmto úpravám fara už nyní lépe slouží nejen knězi, ale také všem farníkům. Dovolte mi připomenout některé aktivit, které na faře probíhají: kromě obvyklého provozu kanceláře je to pravidelný každotýdenní provoz mateřského centra (MC), dále setkávání dětí, mládeže a rodin, přípravy jednotlivců i skupin na svátosti (biřmování), setkání farní rady. Příležitostně slouží sál k různým duchovním i vzdělávacím akcím pro farníky (duchovní obnovy, velikonoční agapé, zázemí venkovních akcí pro děti), rodiny i veřejnost (akce MC, Tříkrálová sbírka, pobyty dětí a mládeže).